ptáci

Byla jsem vloni vzpomínat na dovolené v dětství s rodiči v NDR.Z dětství si pamatuji,že moře mělo jeden stupeň do zamrznutí, pokud bylo teplejší, bylo růžové od tisíců medúz  a plné chaluh , ledový vichr mi bičoval tělo pískem a korunu tomu dávaly hejna agresivních berušek,které hryzli jako rotvajleři. Po dvaceti letech byl ten víkend  žhavý jako předpeklí, v Německu se ten den  tavila asfaltová dálnice ,teploměr přesáhl 40 stupňů , písek pálil do nohou  a moře nechladilo . Ráno za svítání jsem fotila racky,kteří  využili klidu na pláži  a odlivu  a hodovali. Byla to nádherná chvilka,kdy se svět probudil , protáhl a byl zrůžovělý spánkem .Pak  bylo ticho jako vteřinu před zdvižením opony ,než začne velká premiéra,vyšlo slunce ,vzduch  ztěžkl a  potom  zavládl  oslepující bílý žár ,racci už nekřičeli,v tom vedru jen hekali,byl to zvláštní zážitek ,ten víkend na Usedomu............